Zázvor

Zingiber officinale, angl. Ginger

 

Zázvor je velice často mylně nazýván kořenem.Ve skutečnosti se jedná o oddenek, který roste  pod zemí. Nad zemí pak rostou dlouhé, úzké listy. Rostlina kvete bíle nebo žluto-zeleně.

 

Je mnoho druhů zázvoru, ale jen jeden druh je jedlý a to je Zingiber officinale. Bratranci zázvoru v rostlinné říši  jsou však kardamon a kurkuma.

 

Zázvor je vytrvalá rostlina a roste v cyklech devíti měsíců. Doba sklizně je však již po pěti měsících růstu, kdy je zázvor měkký a ne příliš silný. Sklizeň  je prováděna zásadně ručně.

 

Půda pro pěstování zázvoru musí být  úrodná a podnebí vlhké, tropické. Takové oblasti  můžeme najít v Číně, na Jávě v Indonesii, v Queenslandu v Austrálii, Jamajce a Fidži.

 

Není přesně známo, odkud zázvor pochází. Většinou se uvádí, že původně, před 5000 lety, byl pěstován v Číně. Poté se  rozšířil do zemí Blízkého východu a okolí Středozemního moře. Starověcí Řekové používali zázvor jako první pomoc pro dobré zažívání, Arabové byli první, kdo začal konzervovat zázvor v cukru. Arabští obchodníci jej pak dovezli do Evropy a Afriky.

 

Avšak pádem Říše římské, zázvor téměř zmizel z Evropy. Až Marco Polo jej přivezl zpět ze své cesty na Dálný Východ. Zázvor v té době byl 15 krát dražší než černý pepř. Ve 13. a 14. století  se zázvor stal spolu  s černým pepřem  jedním z nejobchodovanějších artiklů mezi kořeními.V té době jedna libra zázvoru měla cenu jedné ovce.

 

V 16 století byl zázvor dovezen také do Afriky a Karibiku. Zde se naopak věřilo, že zázvor má takovou moc, která přemůže a zkrotí i tygry. Ty by pak bylo možno osedlat.

 

Anglická královna Alžběta I. prvně vytvořila zázvorové vánoční cukroví – gingerbread man. Toto cukroví se v Anglii  peče dodnes.

 

Naopak první osadníci Ameriky zase vyrobili zázvorové pivo. Dnes mnoho světových leteckých společností podává na palubách svých letadel zázvorové pivo pro zmírnění nevolnosti spojené s létáním. Již  čínští léčitelé před 5000 lety doporučovali použití zázvoru při nevolnostech spojené s poruchou trávení, při zvedání žaludku nebo při pocitu nucení ke zvracení  či pocitu neklidu.

 

Složení zázvoru

 

Charakteristická vůně zázvoru je zapříčiněná směsí fenolických složek – zingeronu, shogaolů, gingerolů a těkavých olejů. Tyto složky tvoří 1až 3 procenta váhy čerstvého zázvoru.